Irské děti se bojí tmy v divadle, ale krveprolití jim nevadí

Tak přináším další poznatek o Irech a jejich kultuře. Vycházím z dvou zážitků ze včerejška. Brečící děti v divadle a nadšené děti když si Jack Sparrow olizoval svůj mozek.

Pojdmě na první případ. Žáci 1. a 2. třídy přicházají na dopolední divadelní představení Silly Billy Bum Breath, o kterém jsem psala v předchozím článku. Asi 5 z nich pobrekává. Ptám se učitelky na důvod a vysvětlení mě šokuje - děti nikdy nebyly v divadle, bojí se, co to je a také se bojí tmy. Aha. Ok, ale tma je přece i v kinech nebo v noci doma. Ale v kině a doma jsou ta malá světýlka. Hm, takže dneska se nudit nebudeme.


Usadíme malé návštěvníky na jejich místa a snažíme se je uklidnit. Světla zhasla a ozývá se první výkřik - Maminko!!! Samozřejmě to vyvolá řetězovou reakci a tak nám nezbývá nic jiného, než je vzít do předsálí a vyčkat, až se rozsvítí jevištní světla. To ale není konec. Další výbuch pláče je, když se neobjeví plátno jako v kině, ale na jevišti "jsou nějaký paní, hejbou se, mluví a chodí k mým kamarádům, proooooč?" To už mi dochází trpělivost i argumenty a čekám, s jakým vysvětlením přijde paní učitelka.
Nakonec děti a my vystoupení ve zdraví přečkáme a po jeho skončení je viditelná úleva na obou stranách.


Druhý případ se odehrál o několik hodin později. Můj přítel si moc a moc přál vidět Piráty z Karibiku 3. Poté co zakoupil pro nás oba lístky na 50 Centa, i když ani neví jak vypadá, kdo to je atd, jsem si řekla, že pokud on se mnou přečká rapový koncert, já můžu přežít Piráty. Vztah je přece o toleranci a kompromisech.


Film začíná opravdu ¨hezky¨. Poprava oběšením několika desítek lidí, dítě nevyjímaje. Následují záběry sundavání bot mrtvolám a jejich odvoz na márách... Děti jsou nadšené. Ještě víc je potěší záběry bitky v Singaporu mezi piráty a vojskem...Ovšem největší ohlas přichází po scéně, kdy se nám osobnost Jacka Sparrowa rozdělí na několik Jacků a jeden z nich si sundá mozek a začne ho olizovat.  A to nemluvím o scéně vyřezávání srdce Willa Turnera. Zatímco dospělí jsou znuděni a pobolívá je pozadí, děti jsou smutné, že už je konec. Chtěly víc krve...


Odcházím z kina zklamaná. Piráti 1 byli super, 2 se dala, ale 3 je brak. A nechápu, jak se to může pyšnit kategorií rodinný film....


Vzpomínám na své dětství a jsem vděčná za koncerty Dády s Julií a za Křemílka,Krtečka a Včelku Máju...